Mezinárodní konference „Dvacet let poté: Komunistické režimy ve střední a východní Evropě jako společné dědictví“

Konference „20 Years After“ skončila

Praha 8. října 2009 - Závěrečným panelem shrnujícím dvoudenní Mezinárodní vědeckou konferenci „20 Years After – Komunistické režimy ve střední a východní Evropě jako společné dědictví“, pořádanou Ústavem pro studium totalitních režimů, Ministerstvem kultury ČR a za přispění agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast EACEA, skončilo setkání historiků, politologů a dalších odborníků v konírně Nostického paláce na Malé Straně.

Na konferenci zazněla řada zajímavých příspěvků, které hodnotily proces vyrovnání s minulostí v jednotlivých postkomunistických zemích. O rozdílných názorech a pohledech na uskutečněné pokroky svědčily živé debaty nejen při samotných panelech, ale i na společenském setkání při prvním večeru pražské konference a o přestávkách mezi jednotlivými panely. O tom, že se nemusí shodnout ani zástupci jedné země svědčí příklad Slovninska, kdy se přednášející lišili v názoru na to, jaký režim má na svědomí oběti ukryté v masových hrobech a kolik jich vlastně je.

Ředitel rumunského Institutu pro vyšetřování zločinů komunismu Marius Oprea posluchače překvapil patnáctiminutovým filmem, odhalujícím práci jeho kolegů, kteří odkrývají masové hroby v Rumunsku. O své práci a zkušenostech mluvil také v České televizi v úterním Dobrém ránu. Podle jeho odhadů je v Rumunsku v masových hrobech ukryto až deset tisíc těl.

Bulharská historička a filmařka Liliana Topouzova, působící momentálně v Kanadě, hovořila o existenci řady bulharských gulagů, jejichž existence vyšla překvapivě najevo až po pádu komunistického režimu v zemi.

Přidáno: 08.10.2009

Konference 20 Years After pokračuje druhým dnem

Praha 7. října 2009 – Druhým dnem dnes pokračuje Mezinárodní vědecká konference „20 Years After – Komunistické režimy ve střední a východní Evropě jako společné dědictví“ pořádaná Ústavem pro studium totalitních režimů, Ministerstvem kultury ČR a za přispění agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast EACEA.

Martina Klicperová-Baker z Akademie věd ve svém příspěvku zdůraznila, že největší hrozba pro společnost je lhostejnost a nedostatek zájmu mladé generace o provinění totalitních režimů. Podle Klicperové-Baker je nejlepší investicí zodpovědné společnosti vzdělávání nastupující populace.

Zvukový záznam

Přidáno: 07.10.2009

Konference 20 Years After zahájena

Praha 6. října 2009 – Mezinárodní vědecká konference „20 Years After – Komunistické režimy ve střední a východní Evropě jako společné dědictví“, pořádaná Ústavem pro studium totalitních režimů, Ministerstvem kultury ČR a za přispění agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast EACEA byla zahájena.

Účastníky konference pozdravil a přivítal ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček. V úvodu konference promluvil Mirek Topolánek, který zdůraznil potřebu poznávat historii a mechanismy totalitních režimů, aby se neopakovala zvěrstva, která totalitní režimy napříč evropou napáchaly.

Zvukový záznam

Přidáno: 06.10.2009

Pozvánka na mezinárodní konferenci „Dvacet let poté: Komunistické režimy ve střední a východní Evropě jako společné dědictví“

  • Termín akce: 6.-7. října 2009
  • Místo: Nosticův palác, Praha, Česká republika
  • Konferenční jazyky: čeština a angličtina

Akademičtí partneři - Academic Partners:

  • Institute for the Study of Totalitarian Regimes, Czech Republic
  • Institute for the History of the 1956 Hungarian Revolution, Hungary
  • Institute for the Investigation of the Crimes of Communism, Romania
  • Historical Institute of the Slovak Academy of Sciences, Slovakia
  • Hannah Arendt Center in Sofia, Bulgaria

Konference se zaměří na dědictví nedemokratické minulosti zemí střední a východní Evropy. Od počátku 90. let se reflexe komunismu i tzv. proces vyrovnávání se s komunismem soustředily především na „velké“ politické dějiny, diskuse o pádu režimu zdůrazňovala zejména diskontinuitu a soustřeďovala se na vnější znaky politických systémů. Obsah vyrovnání se s komunistickým dědictvím ovšem nespočívá jen v poznání nejtvrdších represivních projevů, ale také ve zkoumání běžnějších každodenních vzorců chování. Ze společenského hlediska byl pád komunismu jistě významným předělem, jenomže sociální praktiky a kulturní vzorce se nemění ze dne na den. Dvacet let od pádu komunistické vlády by česká společnost měla být připravena pohlédnout podrobněji a důkladněji na dědictví, které nám po komunismu zbylo.

Pro představení problematiky pozdního komunismu v 80. letech a jeho odkazu pro dnešek volí konference mezioborový přístup. Vědecké komunitě i širší veřejnosti nabídne méně obvyklá témata a metodické postupy. Klíčové téma – institucionální vyrovnávání se s minulostí – bude prezentováno v komparativním pohledu „transitional justice“, tedy v oboru, který je na Západě již etablován, avšak ve střední a východní Evropě zatím zůstává mimo hlavní proud.

Ústav pro studium totalitních režimů pořádá konferenci ve spolupráci s několika zahraničními institucemi.

Přijímáme příspěvky relevantní pro jeden z následujících panelů:

  1. „Transitional Justice“
    Vyrovnávání se s nedemokratickou minulostí, od trestního stíhání přes veřejnou diskusi až po symbolické akty – lustrační procedury, komise pravdy, institucionalizace paměti
  2. „Staré“ sítě v post-komunistických podmínkách
    Sociální sítě po desetiletích pokusů o systematické sociální inženýrství (politika a veřejná sféra, rodinné sítě, klientelismus)
  3. Transformace bezpečnostních sborů
    Proces transformace původně jednoho ze základních pilířů nedemokratického systému v organizace tvořící nástroje vlády práva
  4. Konceptualizace historie v primárním a sekundárním školství v (post-) totalitní době
    Historie jako nástroj vládní politiky, politického vzdělávání, historické a literární vzdělávání sloužící jako indoktrinace
  5. Životní styl a kultura každodennosti v pozdním komunismu
    Populární kultura, reklama, gastronomie, móda a umění v pozdním komunismu a jejich současné reflexe
  6. Kořeny pádu komunismu

Během konference bude podáváno lehké občerstvení a oběd.

S případnými dotazy se prosím obracejte na adresu: katka.volna@ustrcr.cz.